Dominik

Dominikova maminka nám napsala:

Dominik se nám narodil jako čtvrté dítě, už jsme byli starší rodiče a ostatní děti už byly dospělé. Během těhotenství jsem podstoupila různá ultrazvuková vyšetření i odběr plodové vody a vše ukazovalo, že se nám narodí zdravý chlapeček. Manžel mu vybral jméno Dominik a těšili jsme se, až se narodí. 

Porod byl vyvolávaný na termín, Dominik vážil 3,75 kg a měřil 52 cm. Ale mně se už v porodnici zdál „jiný“ oproti svým starším sourozencům, přece jen jsem nějaké zkušenosti měla. Dominiček neustále brečel a jedl, odmítal ležet v postýlce, kočárek neuznával. Stále se musel chovat a neměl potřebu spánku, usínal až k ránu, pouze na pár hodin.

 Postupně jak rostl, tak se ukazovaly další odlišnosti, odmítal pít z lahve cokoliv než mléko, spánek mu stále nechyběl a začal být nebezpečný sobě i okolí. Házel po nás hračkami, v běhu smetl každého, kdo mu stál v cestě, válel se nám po ulici a v obchodech po zemi, vytrhával garnýžové tyče i s hmoždinkami. A ještě ve 3 letech vyžadoval v noci pravidelně sunar z lahve. Na to, že jedl ve dne v noci, skoro nepřibíral nebo i hubl. Byl takové náročné dítě.

 Po mém neustálém upozorňování lékařky, že je prostě jeho chování jiné, nás poslala na neurologii. Zde jsme dostali ve 3 letech diagnozu ADHD a lékař mi popřál pevné nervy. Zvláštní věci přibývaly a nespavost tu byla stále, až jsme byli posláni neurologem na psychiatrii. Zde vzniklo podezření na autismus, byl medikován a byli jsme odesláni do SPC v Brně. V šesti letech mu byla přiznána ještě diagnoza atypický autismus a s léky se zklidnil a spíme. 

Má spoustu dalších zdravotních problémů, se kterými se potýkáme. Chodili jsme na logopedii, dnes už mluví slušně. Dále chodíme na ortopedii, stáčí se mu nohy, nosí brýle, drobnou vadu hlídají i na kardiu a nefrologii a má potravinové intolerance, s těmi chodíme na gastro. Nesmí kravské mléko a výrobky z něj, soju a nejhorší je histaminová dieta. Kombinace diet a jeho specifického výběru jídel je docela náročná, ale i na to jsme si už zvykli. Už si i pamatuje, že nesmí žádné sladkosti a dobroty, i když někdy s tím bojujeme. 

Nyní chodí do 4. třídy s asistentkou v klasické škole a něco mu jde lépe, něco hůř. Je plně inteligentní a na vše jde se svojí logikou, ale ke všem činnostem potřebuje dozor a dopomoc, je rychle unavitelný. 

Bohužel tatínek jeho jinakost a péči kterou mu věnuji neunesl a odešel od nás, ale s Domčem je stále v kontaktu. A já jsem ráda, že syna mám, naučil mě spoustě trpělivosti. 


Děkuji za čas věnovaný našemu příběhu a přeji všem maminkám s našimi dětmi hodně trpělivosti.

 

Fotografie pořídila  paní fotografka Kateřina Štarhová

 

Your email is never published or shared. Required fields are marked *

*

*

F a c e b o o k