Karolínka

Karolínka je devítiměsíční holčička, která na svět přišla hodně brzy. Narodila se ve 27tt s porodní váhou 900g. Je neskutečné, jak velká je to bojovnice. Navíc je to smíšek a obrovská šikulka!

.

.

Její maminka nám napsala:

Karolínka se narodila ve 27tt s porodní hmotností 900 g a měřila 35 cm.
Všichni říkali, jak je přes svoje brzké narození veliká a snad to jí pomohlo, že se s údělem předčasného opuštění bříška tak statečně poprala.
Těhotenství komplikovala moje vrozená vývojová vada – dvě dělohy a také zkrácený děložní čípek. Měla jsem klidový režim a celkově mě lékař dost hlídal. Za předčasný porod nakonec mohla infekce plodových obalů bakterií e-coli. S touto diagnózou jsem se nicméně setkala v nemocnici ještě několikrát. V den, kdy se Karolínka narodila, mi od rána nebylo dobře. Bolelo mě v kříži, neměla jsem na nic chuť, venku pršelo, a tak jsem svůj stav připisovala ošklivému počasí. Pobolíval mě podbřišek, ale myslela jsem si, že jsem nastydlá nebo že se jedná o poslíčky. Bolest ve vaně ustoupila, a tak jsem poslala přítele do práce a snažila se usnout. Když se bolesti začaly ozývat pravidelně, věděla jsem, že je zle. Korunu všemu nasadil odtok hlenové zátky. Rychle jsem povolala přítele domů a jeli jsme do nemocnice, kde se rozjela přijímací mašinerie, volalo se do krajského města na nejbližší neonatologii a už jsem byla v porodním boxu. Do nemocnice jsme dorazili v půl čtvrté, ve 20:22 byla malá na světě. Navždy si budu pamatovat ten okamžik, kdy ze mě vyklouzla, necítila jsem žádnou bolest ani tlak.
Než jsem stačila otevřít oči, zmizela v rukou lékařky ve dveřích. Ten večer jsem ji neviděla, byl se na ni podívat jen novopečený tatínek, který mi byl celou dobu velkou oporou. Když se vrátil, nevypadal moc dobře, sice se asi snažil tvářit statečně, ale bledá tvář a odpověď na mou otázku, jak malá vypadá ( je hrozně…malinká), ho prozradily. Karolínku jsem mohla spatřit až za dva dny po porodu. Zatímco já se zotavovala v porodnici, odletěla vrtulníkem do FN v Plzni.
Doba mezi porodem a návštěvou malé byla hrozná. Necítila jsem k ní nic… Nic, co by se podobalo mateřské lásce, byl to jen neurčitý strach, aby byla v pořádku, aby ji zachránili a obava, co by bylo, kdyby to dopadlo nejhůř. Navíc nám nepřidávaly ani zprávy z nemocnice, kam jsem volala.
Teď už vím, že v prvních kritických dnech vám lékaři moc dobrých z

práv neřeknou, dokud dítě leží na JIRP (jednotka intenzivní

a resuscitační péče), je vše stále 50:50.
Karolínku po porodu museli resuscitovat, apgar skóre bylo 4-4-6, byla na umělé plicní ventilaci, trpěla několika různými infekcemi, krvácela do hlavičky a měla novorozeneckou žloutenku. Navíc si vybrala i komplikace, které mohou mít i donošené děti, a to – pupeční kýlu, dva velké hemagiomy a bilaterální pedes iquinovari tzv. koňskou nohu. To je nakonec největší problém, se kterým bojujeme i doma.
První pohled na to malé kuřátko ležící pod modrým světlem v inkubátoru s hadičkami a se zalepenýma očima přinesl nejen spoustu dalšího strachu, ale i první záchvěvy lásky k tomu bezbrannému stvořeníčku. Snad žádná maminka, která má to štěstí a dítě ji po porodu položí do náruče, nemůže pochopit, jaké to je učit se milovat své vlastní dítě.
Naštěstí Karolínka byla a je velká bojovnice. Na začátku sice zhubla na 770 gramů a zažila jsem situaci, kdy ji před mýma očima celou fialovou doslova křísili a napojovali na dýchací přístroje, ale brzy se začala prát o své místo na světě přímo ukázkově. Ubytovaná na pokoji matek a posléze na rooming-in pokojích jsem s Karolínkou strávila v nemocnici celkem deset týdnů.
Po měsíci a týdnu byla přeložena z JIRP na novorozeneckou JIP a za dalších 14 dní jsem ji dostala k sobě na pokoj. Poslední týdny na roomingu byly asi nejhorší. Karolínka přibírala, postupně jsme se popasovaly s pokusy o kojení, krmení alternativní lahvičkou a vše začalo vonět domovem.
Zbývalo jen nakrmit Karolínku tak, aby spapala celou dávku, což se zdálo nemožné, protože krmení po třech hodinách jí bylo úplně jedno a ve stanovené časy nejraději spala. Stres a únava se na mně podepsaly úbytkem mléka, a tak jsme v nemocnici začaly trochu podvádět, stačilo sem tam nějaký mililitr připsat a několik kojení ošidit. Ač ne příkladnou cestou nakonec jsme volaly domů taťkovi tu nekrásnější zprávu – přijeď si pro nás.
A tak jsme 30. srpna opouštěly nemocniční oddělení, lékaře, lékařky a trpělivé sestřičky, kterým budeme do konce života děkovat za záchranu naší malé princezny. Karolínčiny míry byly 2560 g a 47 cm.
Doma se Karolínce moc líbí, mateřské mléko bohužel brzy vyměnila za umělé, ale hlavně, že má plné bříško. Moc jí chutná, dokonce váhově překonala i své donošené kamarádky. Je to usměvavé a zvědavé miminko.
Předčasný porod ji naštěstí téměř nijak nepoznamenal, dělá neustále pokroky odpovídající korigovanému věku. Ze zad na bříško se dokonce otočila ještě před čtvrtým korigovaným měsícem. Cvičíme Vojtovu metodu a chodíme na rehabilitace, zatím všechny kontroly sledující možný rozvoj např. oční retinopatie nebo osteopatie dopadly na jedničku. Jsme na naši malou bojovnici nesmírně pyšní!

.

.

Fotografie pořídila Monika Patová.

zp8497586rq
Amelie5.3.2012 - 21:00

Přeji celé rodince hodně zdraví a lásky. Malá je kouzelná a přes všechny problémy statečná a nádherná holčička.

F a c e b o o k