Ladislav a Valerie

Co se týká obou mých handicapovaných dětí, tak jsou to zkráceně a jednoduše naše zlatíčka, bez ohledu na to, jak těžké to někdy bylo, a že těžkých chvil bylo a je stále dost.

Ládík se narodil 30.10. 2011 císařským řezem z rizikového těhotenství. Do 1 roku života byl zcela bezproblémové dítě, jako každé jiné, ale v roce nastal velký zlom – dostal povinné očkování, po kterém přišly nežádoucí účinky v podobě febrilních křečí a teplot. Poté jsme zaznamenali velké změny v chování, zastavil se vývoj řeči, nevnímal a ztrácel se v očním kontaktu, přestal jíst, pohybové a jiné stereotypie. Do toho všeho ho ještě čekala operace, kdy v 1,5 roce mu byl chirurgicky odstraněn z úst benigní útvar. Opět následovaly vysoké horečky atd. Po těchto všech problémech, kdy i já, jako matka, jsem začínala mít podezření, že se něco děje, byl syn hospitalizován na dětské neurologii v Praze. Tam mu byla stanovena pevná diagnóza, která zní – dětský autismus, porucha příjmu potravy, středně těžká mentální retardace, ADHD. Syn ve svých necelých 6 letech nemluví, je plně plenován, jí jen 4 druhy potravin a nerozumí mluvenému slovu. Teď momentálně k nám dojíždí paní ohledně rané péče. V září nastupuje Ládík do speciální školy.

Valinka se narodila 1.7. 2014 také císařským řezem, a to opět z rizikového těhotenství, o něco málo dřív. Vše se zdálo být v pořádku, ale opět byly dny, kdy jsem začínala tušit, že se zase asi něco děje. Byla jsem už zoufalá a pořád jsem se utvrzovala v tom, že se mýlím, a že vše je určitě v pořádku. Bohužel, nebylo. Valinka vůbec nemluvila, nechodila, jedla jen Sunar a nic jiného nechtěla. Odjeli jsme na vyšetření opět do Prahy, kde nám byla diagnostikována dětská mozková obrna + autistické rysy apod. Poté jsme začali cvičit tzv. Vojtovu metodu, která nám pomohla v tom, že Valinka začala ve svých 2,5 letech chodit, a to je velký pokrok, za který jsem moc ráda. Co se týká ostatních věcí, tak je vše při starém a ve svých skoro 3 letech jí jen Sunar, nic jiného, také plně plenována a nemluví. I k Valince dojíždí paní z rané péče, která má obě mé děti na starosti a jsem za to ráda. Obě děti jsou vzhledem ke stravě, kterou mají, pod kontrolou nutričních poradců a  dalších odborných specialistů, kteří na ně dohlížejí.

Vím, že je ještě dlouhá cesta před námi, ale oni nám za to vše stojí – moc je s manželem milujeme a uděláme cokoliv, aby byli šťastní ….

 

Fotografie pořídila paní Veronika Adamová z fotostudia AdVer

 

Your email is never published or shared. Required fields are marked *

*

*

F a c e b o o k