Náš příběh začíná v lednu 2019, kdy mi vyšel pozitivní těhotenský test. V únoru mi lékař potvrdil, že jsem těhotná. Byla to velká radost, kterou za tři týdny vystřídal šok. Čekala jsem jednovaječná dvojčata s jednou placentou. Chvilku nám trvalo, než jsme si zvykli, a zanedlouho jsme se začali těšit na holčičky. První tři měsíce byly kruté, trpěla jsem velkými nevolnostmi, přesto vše probíhalo tak, jak má. Termín porodu byl stanoven na 26.9. První i druhý velký screening dopadl na jedničku. Od května jsem začala být sledována v rizikové poradně, kam jsem docházela jednou za 14 dní.
Věděla jsem, že holčičky půjdou na svět o trochu dříve, ale rozhodně jsem nepočítala s tím, že se narodí dřív o tři měsíce.
27. 6. 2019 jsem šla na kontrolu, která byla zároveň mou poslední. Začínala jsem 27. těhotenský týden. Na ultrazvuku paní doktorka zjistila, že u holčiček probíhá transfuzní syndrom a je zapotřebí vše rychle řešit. Za dvě hodiny jsem byla v ÚPMD v Praze. Vyšetření, ultrazvuk, monitorování, příjem na sál. Vše se seběhlo tak rychle, že už jsem po 17. hodině byla na porodním sále.
V 17:54 se narodila Malvína s váhou 620 g a 33 cm a v 17:57 se narodila Beáta s váhou 880 g. Holčičky jsem neviděla, neslyšela, jen mi paní doktorka na chodbě sdělila, že je museli rychle zajistit a že se uvidí, jak na tom budou.
Mě převezli na JIP. Druhý den v poledne za mnou přišel ošetřující lékař a sdělil mi strašnou zprávu. Beátka bohužel prodělala těžké krvácení do mozku. Následky určitě nemusím popisovat. Její srdíčko naposledy dotlouklo 28.6. 2019 v 17:30 hodin.
Malvínka, ač váhově menší a s velmi těžkým startem do života, zabojovala ze všech sil.
Šestý den po císařském řezu mě poslali domů. Bylo těžké odjíždět bez Malvínky. Téměř každý den jsem za ní sama, nebo s přítelem dojížděla. V srpnu nás přeložili z kapacitních důvodů do Thomayerovy nemocnice. Malvínka v tu dobu byla velmi šikovná, stabilní, nabírala, přesto stále potřebovala CPAP. Proběhly asi dvě transfuze krve, jinak bylo téměř vše v “pořádku“.
7.9. 2019 jsem k ní mohla nastoupit na pokoj, kde jsme spolu byly 14 dní, než nás konečně pustili domů. Po 86 dnech. Letošní léto bylo pro nás velmi náročné, přesto krásné.
Malvínka měla na 1 měsíc korigo/4 měsíce bio, 3030 g a asi 50 cm.
Je to bojovnice, která nám dělá větší a větší radost, a na Beátku stále vzpomínáme…
Fotografie pořídila paní fotografka Pavla Slezáková
