Nelli

Na naši malou holčičku Nelli jsme se všichni moc těšili. Byla milována ještě než spatřila světlo světa námi rodiči i čtyřmi sourozenci.

1.6.2015 na Den dětí se mi udělalo zle a táta nás vezl do porodnice. Mně i Nellince špatně tloukla srdíčka a tak musela ihned ven. 33 týden. Nellinka vše zvládala dobře a za patnáct dní jsme ji měli doma. Byla to šikulka, i kojení jsme zvládly obě na jedničku.

Plynul čas a z Nellinky bylo zvídavé batole. Všem nám dělala samou radost. V roce a půl jsme ale začali pozorovat zvláštnosti v jejím chování. Nellinka neslyšela na své jméno, bála se lidí, zvuků … začal kolotoč vyšetření a ve dvou letech padla první nelítostná diagnóza, dětský autismus. Během půl roku se její stav zhoršil natolik, že jsme skončili i v nemocnici na neurologii. K autismu se přidala i sociální fobie, regres řeči, spánkové apnoe, záškuby celého tělíčka bez zjevné neurologické příčiny, záchvaty lability, kdy si ubližuje, a nespavost. Jako svoji prodlouženou ruku si vybrala mě a svého staršího bráchu. Ostatní lidi a rodina jako by neexistovali.

Je to boj. Bojujeme každý den s věcmi, které jsou pro jiné lidi samozřejmostí, pro nás ale malým zázrakem. I přesto přese všechno je Nelli naše sluníčko, naše láska a každý pokrok nám vynahrazuje probdělé noci, slzy a odříkání všeho.

Vše, co se děje, má svůj důvod a my věříme, že naše „jiná“ holčička nám ještě všem připraví krásná překvapení.

 

Fotografie pořídila paní fotografka Ivana Absa Prášková

Your email is never published or shared. Required fields are marked *

*

*

F a c e b o o k