Simonka

DSC_8920-0-d

Simonka je teď již roční malá velká bojovnice, která se narodila ve 24+4 tt s porodní váhou 620 gramů. Nyní již dohání stejkně staré děti. Je to prostě úžasná slečna, která jistě ještě v mnohém své okolí překvapí.

 

DSC_8965-0-d

DSC_8933-0-d

Její maminka nám napsala:

Simonka se narodila ve 25. týdnu, přesně 24+4 tt. Vážila pouhých 620 gramů a měřila 32cm.

O druhém miminku jsem přemýšlela velmi dlouhou dobu a moc jsem po něm toužila… Bývalý přítel o něm ale dlouhou dobu nechtěl slyšet a hodně času uplynulo, než se nakonec nechal přesvědčit a já brzy s velikou radostí otěhotněla. Bohužel byl náš vztah ale hodně napjatý a asi i to přispělo k tomu, že kvalita těhotenství nebyla příliš valná. V prvním trimestru jsem několikrát krvácela, několikrát jsme navštívili pohotovost a gynekologa. Nakonec se můj zdravotní stav zlepšil a vzhledem k tomu, že mám ještě  starší dceru, odvážili jsme se jet i na dovolenou. Nebylo to asi nejlepší rozhodnutí, ale vztah byl vyhrocený a doufala jsem, že příjemná dovolená snad přinese trochu pohody. Koncem prázdnin, když jsme se vraceli z naší poslední dovolené z Chorvatska, mi ale začalo být nevolno. Začala jsem zvracet a dostala jsem teplotu a moc mě bolelo břicho. Říkala jsem si, že to asi přejde a že jde o nějakou infekci a skutečně za dva dny mi bylo lépe. Třetí noc jsem ale dostala znenadání kontrakce,  a když jsem šla ráno na záchod viděla jsem, že dost krvácím. Jelikož jsem byla již ve druhém trimestru, věděla jsem, že krvácení v tomto trimestru je moc nebezpečné. Ihned jsme  proto jeli na pohotovost do Brna na Obilní trh, kde mi diagnostikovali pokročilý nález na porodních cestách. Právě jsem končila 23.-24. týden těhotenství a moc jsem se bála o zdraví děťátka. Asi pět dní jsem byla upoutána na lůžko a dostávala antibiotika proti infekci, magnesium i léky na zastavení kontrakcí. Ze začátku to vypadalo nadějně, ale po pár dnech se kontrakce opět dostavily a porod se již  nepodařilo zastavit. Pátý den mé hospitalizace, v noci za úplňku, na magické datum 9.9., jsem  spontánně porodila živou holčičku. Původní termín porodu byl přitom 24.-26.prosince..

První hodiny, dny a týdny byly rozhodující pro to, zda Simonka vůbec přežije. Když jsem ji poprvé uviděla rozplakala jsem se… Pohltila mě obrovská bezmoc, smutek, strach, lítost, ale i výčitky a vztek na partnera. Dcerka byla tak malá a bezmocná. Průsvitná kůže, zalepená očička… Simonka byla toho času nejmenším pacientem na oddělení JIP v Brně. Což vám také moc nepřidá… Ukázala se ale jako veliká bojovnice a i když vážila pouhých 620 gramů a měřila jen 32 centimetrů, nevzdala to. Byla napojena na umělou plicní ventilaci, která za ni dýchala. Dostala antibiotika a první mililitr mateřského mléka, kdy bylo rozhodující, zda vůbec její nevyzrálá trávící soustava bude schopna přijímat potravu. Já jsem za ní každý den několikrát docházela. Využila jsem možnosti bydlet v nemocnici na hostinském pokoji, za což jsem neskutečně vděčná. Umožnilo mi to být několikrát za den v kontaktu se Simonkou. I tatínek ji jezdil každý den navštěvovat. U inkubátoru jsem odstříkávala mateřské mléko. Tatínek ji četl pohádky. Báli jsme se každého pípání monitorů, modlili se, plakali a doufali… První radostí bylo, že Simonka byla schopna přijímat potravu a vylučovat a začala přibírat. Po skoro čtyřech týdnech zvládla i odpojení od umělé plicní ventilace a přechod na CPAP a z něho pak přešla již jen na kyslík a po několika dnech byla schopna již dýchat sama. Také jsme měli problém s Botalovou dučejí, ale ta se naštěstí uzavřela. Veliký strach jsme také měli při každém ultrazvuku mozku, aby nenastalo krvácení nebo nějaké komplikace. Měli jsme strach z postižení a závažné diagnózy. Vše vypadalo ale dobře. Simonka dobře přijímala stravu a dýchala sama, mozek byl v pořádku. Pak ale přišel šok. Při očním vyšetření  byla Simonce diagnostikována retinopatie 2.-3. stupně a musela být převezena na zákrok do Dětské nemocnice. Simonce museli provést laserový zákrok na sítnici, aby nedošlo k oslepnutí.  To se podařilo. Ale jak se bránila, musela být uspána a přestala dýchat. Takže se krátce opět vrátila na umělou plicní ventilaci. Bylo pro mě velice těžké vidět, jak již samostatné dítě je najednou opět na přístrojích  a jak se  vzteká a snaží si hadičku vyrvat z pusinky… Také jsem měla veliký strach o to, aby se vše povedlo a Simonka po všech bojích viděla. Naštěstí stačil jen jeden zákrok a malá byla převezena zpět na Obilní trh, kde jsem za ní po několika dnech nastoupila na oddělení rooming-in, kde jsem již byla s dcerkou 24 hodin denně a učila jsem se ji sama nakrmit. Po dlouhých třech měsících jsme se dočkali.

Pustili nás přesně po třech měsících, 9.12.2014 s váhou 2.370 g  domů. Nastal kolotoč strachu a monitorů, Simonka se v noci budila a špatně spala, takže jsme se střídali v hlídání a spaní. Bylo to náročné období, které naštěstí po několika měsících skončilo a dnes se Simonka budí jen 1x-2x na noc na krmení, jinak spí moc pěkně. Udělala nám velikou radost, protože koncem července najednou z dlouhého pasení koníků, přetáčení se a pokusů o plazení začala lozit, klečet, sedět a stavět se, vše během velice krátké doby. Takže ve svém biologickém roce, korigovaných 8,5 měsících již krásně stála, lezla a seděla V biologickém roce vážila 7,100g a měřila 72 centimetrů. Lékaři o ni mluvili jako o zázraku, že tak těžce nedonošená prakticky dohnala svůj biologický věk.

V současné době (listopad 2015) budeme mít korigovaně 11 měsíců, biologicky 14. Simonka váží 8 kg, výborně leze, sedí, obchází, ale samostatně ještě nechodí, snad již brzy..Na druhou stranu korigovaný rok bude mít teprve na vánoce…. Vztah s partnerem nám bohužel nevydržel a situace, i když  již spolu nejsme, je bohužel stále hodně napjatá.

Moc děkujeme celému neonatologickému oddělení na JIP v Brně na Obilním trhu a dále také oddělení intermediální péče za neuvěřitelnou péči, kterou naší holčičce poskytli a za záchranu jejího života. Také moc děkuji svojí mamince, která mě celou dobu moc pomáhala a dodávala mnoho psychické podpory. Doufáme a věříme, že už náš čekají jen samé krásné a šťastné zítřky.

Za rodinu Simonky její maminka

 

 

Fotografie pořídila Jana Siťa Slováčková.

Your email is never published or shared. Required fields are marked *

*

*

F a c e b o o k