Zdeněk

Děkujeme mamince Zdeněčka za zaslání jeho příběhu.

 

Zdeněček, velký bojovník od narození, kdy bezprostředně po porodu ho pediatr musel rozdýchávat, vše zvládl. Rostl nám jako z vody, zdravý, hodný a abnormálně opatrný sám na sebe.

Chyběl nám necelý měsíc do jeho třetích narozenin, když jednoho prázdninového dne manžel sekal naším zahradním traktorem trávu okolo našeho domu. Malý byl velký pomocník a u ničeho nám nechyběl, tak když viděl, že manžel najel kolem do výmolu a zapadl, rozběhl se z pískoviště mu pomoci. Manžel si ho nevšiml a vyprostil traktor v okamžiku, kdy se malý díval na žací nože traktoru, ta vteřina je ve mně dodnes. ….

Malému to amputovalo nožičku v kotníku a druhou částečně a levou ručičku v zápěstí. Díky okamžité letecké záchraně a okamžité operaci, která trvala nekonečných 16 hodin, kdy při záchraně nožiček pracoval tým 12ti špičkových chirurgů pod vedením zkušeného primáře plastické chirurgie MUDr. Bohumila Zálešáka, se nožičku, kterou jsme do nemocnice dovezli v misce s ledem, podařilo zachránit … neuvěřitelné … na druhé nožičce přišel jen o dva prstíky. Ručičku se, bohužel, zachránit nepodařilo.

Přes vše to byl obrovský úspěch a zázrak, že během operace nedošlo k vůbec žádným komplikacím. Zdeněčka uvedli do umělého spánku na 10 dní, rány se hojily krásně, začali jsme malého probouzet, po probouzení začal se mnou komunikovat, byla jsem nejšťastnější. Druhý den po probuzení byl velmi zahleněný, ale to bylo běžné po dýchacích přístrojích, jen během dopoledne se začal jakoby dusit. Okamžitě začali zjišťovat příčinu, až se jim „ztratil“, začal boj o jeho život. Resuscitace trvala dlouhých 15 minut, podařilo se ho vrátit zpět a opět ho okamžitě uvedli do umělého spánku, už jen na 5 dní. Po probuzení už se mnou nekomunikoval tak jako poprvé, ta bezmoc, co mě ovládla byla nesnesitelná.

Během dlouhé resuscitace došlo v mozku k neprokysličení mozkových buněk a poškození mozku.

I přes okamžitý transport do Ostravy, kde jsme absolvovali hyperbaroxii, se po celý měsíc stav viditelně nezlepšil.

Po pěti měsících jsme se konečně dostali domů, ale po medikaci, kterou dostal, byl Zdeněček bez známek mimiky, pouze se apaticky díval do jednoho místa. Léky byly určené pro uživatele od 16 let, malý měl 3 roky!!!!!  Řekla jsem, že takto určitě NE!!!!!!!

Nedokázala jsem se smířit s tím, že to bude takto, začala jsem bojovat. Vyrušila jsem veškerou medikaci, nasadila homeopatickou léčbu, začali jsme s akupunkturou, začali jsme užívat speciální produkty, které jsou na přírodní bázi, cvičíme, chodíme pravidelně plavat, absolvovali jsme speciální terapii v lázních Klimkovice a loni v prosinci jsme začali jezdit jednou týdně na speciální rehabilitace do Zlína do Complex Therapy.

Děkuji všem báječným lidem, kteří nám velmi pomohli, protože žádnou z těchto procedur, terapií, lázní, akupunktur a produktů nehradí zdravotní pojišťovny.

Díky tomu všemu se Zdeněček dneska směje, otáčí hlavičkou, miluje hudbu, a i když nemluví a je na nás odkázaný, je to naše obrovské zlatíčko. Velkou pomocí jak fyzickou, tak psychickou, je moje maminka a již dvacetiletá dcera Dominika.

Dnes je Zdeněčkovi sedm let, ale je na úrovni několikaměsíčního miminka, nosím ho v náručí a vozím v kočárku. Každý další úsměv na jeho tváři je pro mě neskutečnou hnací silou, i přes velkou únavu se radujeme z každého dalšího dne.

 

Za videoklip z fotoseance děkujeme našemu spolupracujícímu kolegovi Tomášovi Frausovi.

 

Zdeněček – videoklip z fotoseance

Fotografie k příběhu pro nás nafotil a ve videoklipu vystupuje fotograf Petr Kovář

 

Your email is never published or shared. Required fields are marked *

*

*

F a c e b o o k