Tomášek je šestiletý chlapeček s diagnostikovaným dětským autismem. Je to strašně velký šikula a díky každodennímu cvičení dělá velké pokroky.
Jeho maminka nám napsala:
Tomášek se narodil 9. července 2007 v Brněnské porodnici. Těhotenství bylo klidné a porod po osmi hodinách skončil císařským řezem. Prý se neotvíraly cesty a Tomášek byl velký 4, 400kg.
Narodil se krásný a usměvavý chlapeček.
Při zpětném pohledu byl jeho vývoj trochu zpožděný a úsměv na jeho tváři byl způsobený, že nedokázal pusinku našpulit. Jeho nosánek musel cítit neustále mě, nesnesl na mě parfém i barvení vlasů byl problém. To potom doma neustával pláč. Stále jsem ho musela nosit a chovat. Neměl rád vysoké zvuky. Nic nepřicházelo automaticky, vše se musel tvrdě učit. Někdy jsem si myslela, že je tak tvrdohlavý a nechce se mu. Chodit začal v 18 měsících a nemluvil do dvou let. Potom mi najednou řekl celou básničku. Přes rok se učil na nočník, doma krmený je do dnes. Přejít z flaštičky na hrnek byl velmi těžký úkol. Přesto ve třech letech šel do školky.
Ve školce nechtěl komunikovat, i když doma mluvil. Začalo sebepoškozování. Šla jsem tedy s Tomáškem k psychologovi, který mě řekl jeho diagnózu autismus.
Byl to šok, ale zároveň úleva, že konečně vím a snad se naučím s tím pracovat. Musela jsem přehodnotit a přizpůsobit výchovu Tomáška. Začala jsem pozorovat více jeho schopnost porozumění. Pro podporu jsme začal používat fotky a piktogramy.
Tomáška jsem přeřadila do speciální školky pro autisty, kde mu to také hodně pomohlo. Kromě toho má ranou péči, logopedii, ergoterapii a chodíme na procvičování sociálních dovedností. V září nastupuje na základní školu pro autisty v Brně. Každý jeho pokrok oslavuji a teď nemůžu říct, že jich je málo. Přesto jsou oblasti v kterých je to pořád stejné nebo s minimálním pokrokem. Například schopnosti porozumět mluvenému slovu, každá činnost doprovázena rituály, strach se zvířat, sociální chování. Přesto, že se každý den musíme potýkat s problémy, které nám Tomáškovo postižení přináší, hlavně s nepochopením okolí, máme Tomáška rádi a milujeme ho i s tím jaký je.
16. 11 2011 se Tomáškovi narodil bratr Ondra. Kluci se mají moc rádi a jsou schopni toho druhého chránit. I když starost o ně je velmi náročná, tak je zároveň krásná a obohacující. Každý den je pro nás dobrodružství a radujeme se z každé maličkosti.
Na závěr bych chtěla poděkovat lidem, kteří nám pomohli a podpořili dobrým slovem, činem. Děkuji.
Fotografie pořídila Jana Siťa Slováčková.
