Veronika a Eliška jsou 15ti-měsíční dvojčátka, která se narodila předčasně (27+2 tt) s porodními vahami 1060 g a 1160 g. Jsou to strašně moc šikovné holčičky, které s velkou vervou vše dohánějí.
Jejich maminka nám napsala:
Veronika a Eliška Javorských nar. 25. 10. 2012
Z důvodu neplodnosti jsme museli zajít do Pronatalu, aby se nám splnil sen! Zadařilo se až na 4. pokus a na svět přišla dcera Magada. Narodila se díky autonehodě 34+2 tt. Vše zvládla ale úžasně a dnes jí jsou 4 roky.
Chtěla sourozence a my další skvělé dítko, a tak jsme znovu zašli do Pronatalu. Nechali jsme si zavést dvě vajíčka. Osud si s námi ale trochu pohrál! Obě vajíčka se uchytila a jedno se dokonce rozdvojilo! Čekali jsme trojčátka! Kvůli mému zdravotnímu stavu jsem musela podstoupit redukci. Byl to těžký boj! Lékaři to chtěli zredukovat na jedno vajíčko, ale my jsme bojovali alespoň o dvě. Sice je to na hraně, ale u vás dvojčátka by ještě mohli jít! Na konci 12. tt jsme podstoupili zdárně redukci na dvojčátka! Celé těhotenství jsem byla pod přísným dohledem lékařů. Vše probíhalo v pořádku. Ve 27. tt jsem musela na preventivní prohlídku. Doktorovi se nelíbil stav děložního hrdla. Prý se otvírám zevnitř a vypadá to, že se připravuji k porodu. Druhý den jsem se musela hlásit v nemocnici, kde si mě nechali! Diagnóza zněla stejně! Otvíráte se zevnitř! Musíte ležet! V 6.56 nastaly první kontrakce! Podle monitoru prý rodit nebudu. Při prohlídce jsem ale byla otevřená už na 6 cm a začala krvácet. Okamžitě na sál, zněl verdikt. Musíme okamžitě provést císařský řez!!! První se narodila Verunka v 7.40. Měřila 35 cm a vážila 1060g. Druhá na svět přišla Eliška v 7.41. Měřila také 35 cm a vážila 1160g.
Ležela jsem na JIPU a dcery neviděla. Jen mi sestřičky chodily průběžně hlásit, jak se holkám vede.
„Musí být v inkubátoru, maminko! Ještě neumí sát z láhve, tak je krmíme sondou. Jsou zdravé a dokonce samy dýchají! Což je zázrak! Jen mají k nosu hadičku se vzduchem, aby lépe dýchaly!“
Po 24 hodinách mě propustili z JIPU a já se šla okamžitě podívat na ta moje zlatíčka! Byly maličké, ale dokonalé! Lékaři mi vysvětlili, že jsem v těle měla masivní zánět, který se potvrdil i z rozboru placenty. Proto holčičky byly připravené, že se brzo narodí a mohly samy dýchat! Říkali, že si nemám vyčítat tu redukci, protože by se mohly narodit dřív a nemusela přežít ani jedna! I když se nám občas nelíbí názory lékařů, tak ví, proč to říkají! Díky nim máme úžasné děti.
Čekání, než je pustí domů, bylo dlouhé. Doma ještě starší dcera, 3 roky. Musela jsem holky střídat. Jeden den nemocnice a jeden den doma s dcerou. Holky musely v nemocnici být do 36. tt, což bylo přes dva měsíce. 36+0 vycházelo na 25.12., lékaři přimhouřili oko a na propustku nás pustily na Štědrý den domů! Byl to ten nejkrásnější dárek pod stromeček!
30. 12. mi Eliška přestala dýchat v náručí! Byl to šok! Ještě že jsem nezpanikařila a začala dceru rozdýchávat! Musela jsem volat záchranku! Elišku odvezli do nemocnice, kde jí byly nasazeny kortikoidy a po 9 dnech jsem si ji mohla zase odvézt domů. Pak zase nastaly horečky a průjem! Znova do nemocnice! Masivní zánět v těle, ale nevíme kde! Bohužel Eliška má hemangiomy na játrech. Musí se jí nasadit betablokátory. Zase bude týden v nemocnici, aby lékaři hlídali, jak snáší dávkování! Eliška z nemocnice přinesla NOROVIRY. Tak to chytla Verunka. Tak zase do nemocnice! Máte zánět močových cest!
Dneska je holkám 10 měsíců. To nejhorší už máme za sebou! Začínají lézt, mluvit tou svou hatmatilkou atd.
I když občas jsem řádně unavená, tak bych neměnila za nic na světě! A za to dík všem…
Rodina Javorská
Fotografie pořídila Hana Dlouhá.